Nová zpráva NRR přinesla varování

Národní rozpočtová rada zveřejnila 24. září 2026 svou Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí 2026. V dokumentu popisuje vývoj českých veřejných financí ve střednědobém i dlouhodobém horizontu a jako klíčové ukazatele sleduje strukturální saldo, primární strukturální saldo a vývoj veřejného dluhu v horizontu padesáti let. Rada uvádí, že po zhoršení v roce 2025 pokračuje nepříznivý trend i letos. Současně upozorňuje, že Česká republika se podle jejího hodnocení odchyluje od cesty, která měla po konsolidačním balíčku směřovat k postupnému ozdravění financí. Dokument je zveřejněn v době, kdy se zároveň vede diskuse o státním rozpočtu na rok 2027 a o dalším vývoji rozpočtové politiky. (rozpoctovarada.cz)

Podle zprávy dosáhlo strukturální saldo v roce 2025 úrovně minus 2,2 procenta HDP a celkové saldo minus 2,1 procenta HDP. NRR připomíná, že i přes toto zhoršení Česká republika stále hospodařila v souladu se zákonem a podle jejího srovnání si vedla lépe než země bezprostředně sousedící s Českou republikou. Zpráva ale současně říká, že letošní rozpočet pro rok 2026 byl v důsledku mimořádné politické a legislativní situace schválen s deficitem, který podle rady odporoval tehdy platnému zákonu o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Rada uvádí, že očekávané strukturální saldo pro rok 2026 je na úrovni minus 2,5 procenta HDP, zatímco zákonný limit měl být minus 1,75 procenta HDP. Jde o silné varování před dalším uvolňováním fiskální politiky. (rozpoctovarada.cz)

NRR ve zprávě také upozorňuje, že návrh státního rozpočtu na rok 2027 počítá s další expanzí veřejných výdajů. Podle rady má strukturální saldo v roce 2027 dosáhnout minus 3,5 procenta HDP, případně minus 3,7 procenta HDP podle výpočtů rady. Dokument z toho vyvozuje, že Česká republika nejen přerušuje dosavadní trend konsolidace, ale podle rady jej přímo obrací. Součástí varování je i informace, že výnosy z veřejného dluhu a náklady na jeho obsluhu budou růst. Rada zároveň uvádí, že již v roce 2025 Česká republika překonala dosavadní rekordní zadlužení sektoru veřejných institucí v poměru k HDP z roku 2013. Tato část zprávy patří k nejvýraznějším veřejným signálům o stavu českých financí, které byly dnes v Česku zveřejněny. (rozpoctovarada.cz)

Dopad na dlouhodobou udržitelnost dluhu

Nejvážnější část dokumentu se týká výhledu zadlužení. NRR uvádí, že hranice dluhové brzdy, tedy 55 procent HDP, byla v loňské zprávě projektována na rok 2037, zatímco letošní výpočet ji posouvá na rok 2034. Rada zároveň píše, že projekce dluhu na horizontu výhledu se z loňských 178 procent HDP zvýšila na 245 procent HDP. To je podle rady důsledek kombinace několika faktorů, mimo jiné rozdílného přístupu k výdajům na obranu v hlavním scénáři projekce. I když jde o dlouhodobý modelový scénář, NRR jej používá jako indikaci toho, že bez dalších změn může dlouhodobá bilance veřejných financí dál slábnout. Zpráva tím podtrhuje, že problém není jen v jednom rozpočtovém roce, ale v celkové trajektorii státních financí. (rozpoctovarada.cz)

Rada zároveň připomíná, že případná nápravná opatření by měla vycházet z dodržování fiskálních pravidel, případně z nových závazků vůči partnerům v Evropské unii. V textu však dodává, že potřebné kroky byly podle jejího hodnocení odsunuty, a že prostor pro konsolidaci se v dalších letech může zužovat. NRR také uvádí, že letošní vývoj nelze chápat izolovaně od politických změn po volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2025 a od následného rozpočtového provizoria v části roku 2026. Zpráva tak propojuje fiskální údaje s politickým kontextem a tvrdí, že právě tento souběh vedl k přerušení dosavadní konsolidační linie. V kombinaci s rostoucími náklady na obsluhu dluhu jde podle rady o situaci, která může veřejné finance zatěžovat i v dalších letech. (rozpoctovarada.cz)

Co je na zprávě podstatné

Pro dnešní veřejnou debatu je na zprávě důležité především to, že nejde o dílčí komentář, ale o oficiální materiál Národní rozpočtové rady, který má zákonný mandát sledovat udržitelnost veřejných financí. Dokument nepracuje s jednorázovým číslem, ale s delším horizontem a porovnává letošní vývoj s loňským hodnocením. To umožňuje sledovat, zda se veřejné finance zlepšují, nebo naopak vracejí do horší trajektorie. NRR přitom nepopisuje jen minulost, ale zejména rizika pro rok 2026, 2027 a následující období. Jako stěžejní sdělení zprávy vyznívá, že bez dalších konsolidačních kroků bude zvyšování zadlužení pravděpodobně pokračovat. (rozpoctovarada.cz)

Dokument vydaný 24. září 2026 je tak jednou z nejdůležitějších ekonomických zpráv dne v České republice. V centru pozornosti stojí především varování před růstem strukturálního deficitu, posunem hranice dluhové brzdy a zhoršením dlouhodobé projekce dluhu. Zpráva zároveň ukazuje, že fiskální politika se podle Národní rozpočtové rady odchyluje od dřívější cesty konsolidace. To z ní činí zásadní podklad pro další politickou i expertní debatu o státním rozpočtu, výdajích a tempu zadlužování. V českém kontextu jde o téma, které může ovlivnit rozhodování vlády i reakce parlamentních stran v následujících týdnech. (rozpoctovarada.cz)