V posledních letech se vývoz do Spojených států amerických z několika zemí výrazně propadl, přičemž za tímto poklesem stojí nejen cla vyhlášená bývalým prezidentem Donaldem Trumpem, ale také geopolitické napětí v oblasti Hormuzského průlivu. Jak ukazují čerstvá data U. S. Census Bureau, některé země, zejména ty závislé na ropném exportu, se ocitly v těžké situaci. Tento článek se zaměří na deset zemí, kterým se nejvíce snížil vývoz do USA v miliardách dolarů a analyzuje důvody za tímto poklesem.
Na desátém místě se nachází Irák, jehož export do USA se ve sledovaném období snížil o 1,5 miliardy dolarů, což představuje propad o 42 procent. Tento pokles není však důsledkem pouze celních opatření, neboť většina iráckého vývozu se soustředí na ropu, která byla z amerických cel vyňata. Problémy s dopravou ropy na světový trh však vedly k tomu, že Irák musel snížit těžbu a tím i export. S uzavřením Hormuzského průlivu na konci února 2026 se dodávky ropy výrazně omezily, což se projevilo i v amerických statistikách. Například v lednu dovezly Spojené státy z Iráku 8,2 milionu barelů ropy, zatímco v dubnu to bylo jen 3,3 milionu a v květnu dokonce pouze 2,2 milionu barelů.
Irák a jeho závislost na ropě
Irák je zemí s vysokou závislostí na ropném exportu, což znamená, že jakékoli problémy v dodavatelském řetězci mohou mít drtivý dopad na jeho ekonomiku. Ropné terminály na jihu země, přes které je většina ropy vyvážena, jsou klíčové pro zajištění příjmů z exportu. Geopolitické napětí v regionu, zejména v oblasti Hormuzského průlivu, přispělo k dalšímu zhoršení situace. Po uzavření této strategické vodní cesty musela země čelit nejen poklesu objemu exportu, ale i klesajícím cenám ropy na světových trzích. Takové faktory vedly k tomu, že Irák musel omezit své těžební aktivity, což v konečném důsledku vedlo k propadu vývozu do USA.
Na devátém místě je Japonsko, které zaznamenalo pokles vývozu do USA o více než 1,7 miliardy dolarů, což představuje pokles o dvě procenta. V tomto případě již hrají důležitou roli Trumpova cla, zejména ta, která se týkají automobilového průmyslu. Americká administrativa zavedla dodatečné 25procentní clo na dovážená auta a vybrané automobilové díly, což mělo zásadní dopad na japonské výrobce jako Toyota a Honda. Automobily patří mezi nejdůležitější japonské vývozní artikly, a tak byla na těchto firmách znát zvýšená nákladovost. Japonské automobilky musely absorbovat část těchto nákladů do svých marží, což mělo vliv na jejich ziskovost.
Dopad cel na japonský export
Japonsko se snažilo reagovat na situaci a v červenci 2025 uzavřelo obchodní dohodu se Spojenými státy, která pomohla zmírnit dopady cel na vývoz. Tato dohoda umožnila japonským producentům lépe se přizpůsobit novým podmínkám a částečně tak snížit negativní dopady cel na jejich obchod. Nicméně i s tímto opatřením zůstává japonský export do USA pod tlakem. Japonské automobilky se snaží diversifikovat své trhy a hledat nové příležitosti mimo USA, což však vyžaduje čas a investice. Oba případy, Irák a Japonsko, ukazují, jak mohou obchodní politiky a geopolitické faktory ovlivnit mezinárodní obchod a ekonomiky jednotlivých zemí.
Je zřejmé, že cla a obchodní omezení, které byly zavedeny v posledních letech, měly dalekosáhlé důsledky pro obchodní vztahy mezi USA a mnoha dalšími zeměmi. Nikdo nemůže ignorovat vliv, který má zahraniční politika na ekonomiku a obchodní výměnu. Vzhledem k současným trendům se dá očekávat, že se situace na trhu může i nadále měnit a že obchodní partneři USA budou muset hledat nové cesty, jak se přizpůsobit těmto výzvám. Čas ukáže, jak si jednotlivé země poradí s těmito obtížemi a zda se jim podaří obnovit a zlepšit své obchodní vztahy s USA.
