V českém důchodovém systému existují výrazné rozdíly v náhradových poměrech důchodů podle velikosti příjmu. Jak ukazuje aktuální analýza, lidé s nižšími příjmy mohou dosáhnout důchodu, který činí až 87 procent jejich průměrné mzdy, zatímco ti s nadprůměrnými výdělky se často potýkají s výrazným poklesem životní úrovně po odchodu do důchodu. Například osoby s příjmem nad 100 tisíc korun se mohou dostat na pouhých 33 procent svých původních výdělků. Tento fenomén je způsoben specifickou strukturou výpočtu důchodů, která favorizuje nižší příjmy a penalizuje vyšší výdělky.

Každý starobní důchod v České republice se skládá ze dvou základních částí – základní výměry a procentní výměry. Základní výměra, která je v roce 2026 stanovena na 4 900 korun, je stejná pro všechny důchodce, zatímco procentní výměra se odvíjí od příjmů jednotlivce. Průměrná důchodová mzda, která se používá pro výpočet, se stanovuje na základě příjmů v rozhodných obdobích, a to od roku 1986 do 2025. Klíčovou roli hrají také redukční hranice, jelikož průměrná mzda do výše 21 546 korun se započítává z 99 procent, zatímco příjmy nad tuto částku už jen z 26 procent.

Důsledky pro vyšší příjmy

V praxi to znamená, že čím vyšší je příjem jednotlivce, tím nižší je jeho náhradový poměr. Například, pokud má zaměstnanec průměrnou mzdu 22 400 korun, jeho důchod se pohybuje na úrovni 86,6 procenta původních příjmů. Na druhé straně, osoba s měsíčním příjmem 100 tisíc korun by měla očekávat důchod pouze ve výši 33 procent svých příjmů, což je dramaticky nižší částka. Tento propad ve výši důchodu je důsledkem nastavení důchodového systému, který, jak se zdá, není navržen tak, aby adekvátně odrážel příspěvky vyšších příjmů do systému. Pro lidi, kteří odpracovali 45 let, je tento rozdíl v důchodech obzvlášť citelný.

Dalším faktorem, který ovlivňuje výši důchodu, je doba pojištění, která zahrnuje nejen odpracované roky, ale také náhradní doby pojištění. Tyto náhradní doby mohou zahrnovat například péči o dítě, studium nebo vojenskou službu. V praxi to znamená, že pokud má člověk dostatečnou dobu pojištění, může to pozitivně ovlivnit jeho důchod. Na druhou stranu, pokud by například někdo neměl odpracovanou potřebnou dobu, jeho důchod by byl automaticky nižší, což opět zvýrazňuje rozdíly ve výpočtu důchodů podle příjmů.

Předčasný důchod a jeho atraktivita

V souvislosti s výše zmíněnými aspekty roste také zájem o předčasné důchody, který se oproti minulému roku zdvojnásobil. Předčasný důchod se stává atraktivnější volbou pro ty, kteří si chtějí zajistit důchod dříve, avšak je třeba mít na paměti, že tento krok může přinést další snížení důchodových příjmů. Předčasní důchodci čelí riziku, že jejich důchod bude nižší než u těch, kteří odcházejí do důchodu ve standardním věku, a to zejména v případě, že mají vysoké příjmy. Je proto důležité zvážit všechny faktory, které mohou ovlivnit budoucí životní úroveň a hospodářskou situaci jednotlivce po odchodu do důchodu.

Celkově lze říci, že důchodový systém v České republice je nastaven tak, že poskytuje vyšší ochranu lidem s nižšími příjmy, zatímco ti s vyššími výdělky se mohou potýkat s nečekanými a znepokojivými skutečnostmi. Tento systém, i když má své výhody, vyžaduje revizi a úpravy, aby lépe odrážel přispění jednotlivců do důchodového fondu a zajistil spravedlivější rozdělení důchodů napříč všemi příjmovými skupinami.