V České republice se v posledních dnech rozproudila debata o možné obnově karenční doby, která se zrušila v roce 2019. Karenční doba, tedy období prvních tří dnů nemoci, kdy zaměstnavatel neproplácí mzdu, by mohla přinést firmám značné úspory. Podle odhadů ministerstva financí by soukromý sektor letos mohl vynaložit na náhrady mezd svých zaměstnanců v těchto prvních třech dnech nemoci až 8,8 miliardy korun. Tento návrh podpořil ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný, který uvedl, že je nutné o této otázce diskutovat a zvážit její opětovné zavedení.

Debata o karenční době se vrací po několika letech, kdy se zdravotní problémy zaměstnanců staly opět aktuálním tématem. Odborníci poukazují na stále rostoucí počet krátkodobých neschopenek, které zatěžují nejen firmy, ale i státní rozpočet. Zatímco v roce 2019 evidovala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) přibližně 550 tisíc lidí v dočasné pracovní neschopnosti, loni to bylo již přes 830 tisíc. Tento nárůst je alarmující a naznačuje, že současné opatření, jako jsou sick days nebo dny osobního volna, nemusejí být dostatečná pro prevenci nemocnosti mezi zaměstnanci.

Opozice a vláda diskutují o možných změnách

Podle ministra Šťastného by návrat karenční doby mohl znamenat úlevu pro soukromý sektor a také pro praktické lékaře, kteří se v současnosti potýkají s vysokým počtem pacientů na neschopence. Avšak, jak upozornil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, zavedení karenční doby by mohlo mít také vážné důsledky pro státní rozpočet, jehož schodek by mohl dále narůstat. Je tedy nutné se zaměřit nejen na úspory pro firmy, ale také na to, jaký dopad by tento krok měl na státní finance a zdravotní péči.