Japonská prefektura Kumamoto byla v úterý zasažena silným zemětřesením o magnitudě 7,1, které mělo devastující následky. Nejnovější zprávy uvádějí, že zemětřesení si vyžádalo nejméně 34 lidských životů. Na místě katastrofy se ocitla i Češka Lenka, která v tu chvíli byla se svými dětmi na ostrově Kjúšú. Podle jejího vyprávění byl první okamžik, kdy si uvědomila, co se děje, naprosto šokující a vyděsil ji. „Bylo to strašné, hlavně než si člověk vůbec uvědomí, co se děje,“ říká Lenka o prvních vteřinách, kdy se země pod nimi začala třást.

Rodina byla v té době na cestě z autopůjčovny do hotelu, když se země začala otřásat. „Trvalo to zhruba 20 až 30 sekund. Zprvu jsme si mysleli, že se to děje kvůli projíždějícím vlakům v blízkosti nádraží. Najednou se ale všechno začalo houpat, takže jsme odhodili vše, co jsme měli v rukách, lehli jsme si na silnici a čekali, až to skončí,“ popisuje Lenka. Její slova ilustrují chaos a zmatek, který panoval v prvních chvílích po zahájení otřesů. Čím více se otřesy zesilovaly, tím více se strach z neznámého prohluboval.

Podle Lenčiných slov byla první vlna otřesů nejdramatičtější, i když v následujících hodinách se země otřásala dál. „Mně samotné to trvalo tak patnáct vteřin, než mi došlo, že je to zemětřesení. Moje dcera si prý myslela, že na nás někdo hází bomby nebo na nás střílí. Ten pocit byl nepopsatelný – jako když stojíte na silnici, ale pod vámi je rozbouřené moře,“ vzpomíná Lenka na nepředstavitelné pocity strachu a bezmoci. V jejím vyprávění se odráží psychologický dopad přírodní katastrofy na lidi, kteří se ocitli v její bezprostřední blízkosti.

Problémy s ubytováním a evakuací

Ačkoliv se Lenka s dětmi nacházela v bezpečné oblasti, kde žádné budovy nespadly, situace se dramaticky zkomplikovala po otřesech. Naplánované ubytování se ukázalo jako nefunkční, neboť hotel, do kterého se chtěli dostat, byl poškozený. „Nefungovaly jim systémy. Nakonec nás vůbec nemohli ubytovat, takže jsme strávili noc v hotelovém lobby, kde jsme pospávali,“ vysvětluje. Tato okolnost ukazuje, jak rychle se situace může změnit a jak těžké je najít bezpečné místo v době krize. Zatímco Lenka a její děti museli spát v lobby, mnoho dalších lidí čelilo podobným problémům, neboť evakuace zasáhla velkou část oblasti.

Situace se po prvotních otřesech nezklidnila, protože následovaly opakované zpožděné otřesy, známé jako aftershocky. Japonský varovný systém, který byl navržen k ochraně obyvatel, fungoval efektivně, avšak neustálé varování o možných otřesech způsobovalo další úzkost. „Když se blížila nová vlna, tak nám uprostřed noci začaly houkat telefony a křičet ‚Earthquake, earthquake!‘. Takhle nás to za noc dvakrát probudilo,“ vzpomíná Lenka. Její zkušenost ukazuje, jak psychické napětí může být stejně devastující jako fyzické škody způsobené zemětřesením.

Dopady na infrastrukturu a evakuační centra

Podle posledních informací muselo být po zemětřesení evakuováno přibližně 150 tisíc lidí. Tato masivní evakuace měla za následek i rozsáhlé dopravní problémy a výpadky elektřiny. Více než 23 tisíc domácností zůstává bez elektřiny a více než 10 tisíc lidí přespává v přibližně 400 evakuačních centrech. Krize, která postihla japonskou prefekturu Kumamoto, ukazuje, jak zranitelné mohou být i moderní společnosti vůči přírodním katastrofám. Místní úřady se snaží poskytovat pomoc postiženým obyvatelům a obnovit základní služby, ale situace zůstává napjatá a chaos panuje nejen na místech evakuace, ale i v oblastech, které byly přímo zasaženy otřesy.