Hypoteční trh v České republice vykazuje známky ochlazení, což je patrné z červencových statistik. Banky a stavební spořitelny poskytly úvěry v celkové výši 40,4 miliardy korun, což je sice o sedm procent více než ve stejném měsíci loňského roku, avšak ve srovnání s červnem došlo k poklesu o 17 procent. Tento trend naznačuje, že hypoteční boom z minulých let ustupuje a trh se dostává do klidnějšího režimu. Průměrná úroková sazba nových hypoték stoupla na 4,9 procenta, což má za následek zvýšení měsíčních splátek o přibližně tisíc korun, a to ve srovnání s rokem 2025 dokonce o téměř tři tisíce korun více měsíčně.

Podle hlavního ekonomu České bankovní asociace, Jaromíra Šindela, jsou příčinami tohoto ochlazení přísnější pravidla centrální banky a rostoucí hypoteční sazby, které jsou ovlivněny vyššími tržními úroky. Také pokračující zdražování nemovitostí udržuje trh v klidnějším režimu. Pokles průměrné výše hypotéky naznačuje, že se na trhu pravděpodobně snížil podíl investičních hypoték. Přesto však hypoteční aktivita zůstává na silných úrovních, které byly pozorovány ve druhé polovině loňského roku a celkový objem poskytnutých hypoték dosáhl letos 334 miliard korun, což představuje padesátiprocentní nárůst ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.

Pokles nových hypoték a refinancování

Statistiky také ukazují, že počet nových hypoték poskytnutých v červenci klesl meziměsíčně o 14 procent na 6 706, což je o čtyři procenta méně než v loňském roce. Tento pokles je důsledkem jak změn v pravidlech poskytování hypoték, tak i vlivu geopolitické situace na tržní ceny. Hypoteční expert Komerční banky Jakub Vávra upozorňuje, že po období zvýšeného zájmu o hypotéky v důsledku nového doporučení ČNB trh nyní reaguje na rychle se měnící ceny zdrojů. Banky také zaznamenaly pokles objemu refinancovaných a navýšených úvěrů, který v červenci klesl na 9,6 miliardy korun, ale stále to bylo o 36 procent více než průměrný měsíční objem refinancovaných úvěrů v loňském roce.

Podíl refinancovaných úvěrů na celkovém objemu poskytnutých hypoték klesl na 23,8 procenta, což je pokles z červnových 25,4 procenta. I přesto tento podíl zůstává nad loňským průměrem, který činil 21 procent. Z pohledu úrokových sazeb byla červencová skutečná úroková sazba u nových hypoték o 0,37 procentního bodu vyšší než před rokem, což opět zvyšuje průměrnou měsíční splátku nové hypotéky o tisíc korun. Tento nárůst představuje přibližně jedno procento čistého příjmu žadatele, což je pro mnohé domácnosti značná zátěž.

Dopady na domácnosti a trh s nemovitostmi

Vyšší úrokové sazby a rostoucí měsíční splátky hypoték mohou mít významný dopad na domácnosti, které se snaží splácet své úvěry. Zatímco někteří lidé mohou mít dostatečné příjmy na to, aby si mohli dovolit vyšší splátky, pro mnohé rodiny to může znamenat obtížnou finanční situaci. Měsíční splátka hypotéky, která vzrostla o tisíc korun, může mít vliv na celkovou ekonomiku domácnosti, což může vést k omezení výdajů na jiné oblasti, jako jsou úspory nebo investice do vzdělání dětí. Průměrná úroková sazba ve výši 4,9 procenta se nachází přibližně o 0,6 procentního bodu nad průměrnými tržními úrokovými swapovými sazbami, což znamená, že náklady na financování se zvyšují i pro banky, což může mít další dopad na trh s nemovitostmi.

Očekává se, že v nadcházejících měsících bude hypoteční trh nadále reagovat na aktuální ekonomické podmínky a vývoj na trhu s nemovitostmi. Odborníci varují, že pokud se úrokové sazby nadále zvyšují, může to vést k dalšímu poklesu poptávky po hypotékách a tím i k ochlazení trhu s nemovitostmi. Na druhou stranu, stabilizace sazeb a ekonomického prostředí by mohla přispět k obnovení důvěry spotřebitelů a oživení trhu. Situace na hypotečním trhu zůstává dynamická a je důležité sledovat její vývoj, aby bylo možné předvídat další změny a trendy v oblasti financování bydlení.